Černá kniha jako nejucelenější mapa nelegálního trhu
V listopadu 2025 jsem si v Praze v centru sedl ke kávě s kolegou, který v branži pracuje déle než já, a probírali jsme, co bude v dalších měsících největší změnou v české debatě o hazardu. Bez váhání mi řekl jednu věc — Černá kniha nelegálního hazardu, kterou IPRH vydal v listopadu 2025, postaví hazardní debatu na úplně jiný základ. Po několika dnech čtení tohoto dokumentu jsem mu musel dát zapravdu. To je první ucelený, datově podložený obraz nelegálního segmentu, jaký v Česku do té doby neexistoval.
Z 27 legálních provozovatelů hazardních her v Česku jeden výrazný segment trhu funguje legálně. Druhý segment — řádově početnější — funguje nelegálně. Tisíc sto třináct nelegálních značek cílí na české hráče. Tahle čísla, která Černá kniha přinesla, definovala diskusi a zviditelnila vrstvu, o které se předtím mluvilo jen vágně. Pro voucherového sázkaře je tenhle dokument extrémně relevantní, protože voucher v ekosystému nelegálních značek je často centrálním platebním kanálem.
V téhle úvodní sekci nedávám ani recenzi, ani sumarizaci celé Černé knihy. Mapuju jen rámec, ve kterém celý článek stojí. V dalších sekcích rozeberu klíčová data o objemu nelegálního trhu, fenomén tisícovky značek cílících na jednoho uživatele, dopady zveřejněných dat na běžného sázkaře.
Klíčová data o objemu, prohrách a daňové ztrátě
Tady přicházejí čísla, která by sázkař měl znát. V nelegálním hazardu Češi prohrají přibližně 14,5 miliardy korun ročně; každá čtvrtá koruna prohraná v hazardu v Česku končí v nelegálním prostředí. To je číslo, které mě i po několika přečtení nutí se zastavit. Čtvrtina celkových prohraných peněz v hazardu — ne čtvrtina obratu, ale čtvrtina reálných ztrát hráčů — odchází do prostředí, které neposkytuje žádnou ochranu, žádnou regulaci, žádnou daň.
Daňová ztráta. Stát přichází ročně o 2,9 až 3,6 miliardy korun na dani z hazardu kvůli nelegálnímu trhu, obce o dalších 0,4 až 0,5 miliardy korun; měsíčně to dělá víc než 330 milionů korun. Pro srovnání — celkové daňové inkaso z hazardu v Česku za rok 2025 dosáhlo 22,8 miliardy korun. Ztráta z nelegálního segmentu je tedy zhruba 13 až 18 procent toho, co stát z hazardu vybírá. To není okrajová položka — je to významná erozní vrstva státního rozpočtu.
U nelegálních provozovatelů hraje cca 800 tisíc Čechů; přibližně polovina z nich ani neví, jestli kasino, kde hraje, má českou licenci. Tahle dvě čísla mají dramatickou konsekvenci. Půl milionu lidí, kteří hrají u nelegální značky a nevědí o tom, žije v iluzi normality. Pro většinu z nich je sázení rituál, do kterého nepromítají právní vrstvu — klikli na první výsledek vyhledávače, registrovali se, vložili voucher. Pro ně je sázkovka „jenom sázkovka“, ne legální nebo nelegální entita.
Aleš Rod, výkonný ředitel CETA a člen NERV, v předmluvě Černé knihy formuloval základní tezi celého dokumentu — nelegální hazard není jen sociálním problémem, ale jde o zásadní ekonomický problém. Tahle věta zarámuje celé čtení knihy. Ekonomický pohled, kvantifikace, propojení daňových úniků s veřejnými službami — to je analytická vrstva, která v české diskusi předtím chyběla.
Tisíc značek, jeden uživatel a problém s vyhledávači
Tahle sekce stojí za detailní pozornost, protože odkrývá strukturální problém, který má voucherový sázkař v praxi přímo před očima. Tři největší nelegální značky cílící na české hráče mají dohromady 111 000 vyhledávání měsíčně; Češi vyhledávají nelegální hazard přibližně milionkrát měsíčně. Z toho první číslo (111 000) poukazuje na koncentraci — tři dominantní operátoři, které zná značná část trhu. Z toho druhé číslo (1 milion) poukazuje na rozptyl — sázkař klikne na nějakou variaci hazardního klíčového slova v Google nebo Seznamu jednou měsíčně.
Strukturální problém. Vyhledávače nepřesouvají automaticky uživatele k legální značce. Algoritmy jsou postavené na relevantnosti a klikabilitě, ne na licenci. Nelegální značka, která investuje do SEO, do reklamy, do affiliate marketingu, může být v search results v okamžitém srovnání viditelnější než legální značka. To je jádro problému, kvůli kterému se polovina hráčů u nelegálního provozovatele nevědomě ocitá.
Jan Řehola, ředitel IPRH, ve slovenské televizi STVR v červnu 2025 zmínil, že jedním z nejdůležitějších opatření je například to, že se neblokují pouze nelegální stránky, ale také reklamní weby a rozcestníky, na kterých jsou tyto stránky inzerované. Tahle filozofie se v Černé knize promítá do konkrétních doporučení — boj s nelegálním hazardem v digitálním prostředí nelze omezit na blokaci samotných sázkovek, je třeba blokovat i celý ekosystém kolem nich (porovnávací weby, rozcestníky, reklamní platformy, partnerské sítě).
Druhá vrstva problému — voucher v nelegálním ekosystému. Tisíc sto třináct nelegálních značek z Černé knihy z velké části voucher přijímá, protože je pro ně ideální platební nástroj — anonymní vstup hráče, technicky nevratná transakce, mezinárodní distribuční síť. Pokud byste se podívali do platebního menu náhodné nelegální značky, paysafecard tam najdete v drtivé většině případů — vedle kryptoměn a méně regulovaných e-peněženek. To je realita, která vede k druhé vrstvě edukace voucherových sázkařů — značku rozpoznat dřív, než PIN odešlete.
Dopad zveřejněných dat na běžného českého sázkaře
Pro běžného sázkaře je Černá kniha hodnotná ze dvou důvodů. První — kvantifikace rizika. Pokud někdo dříve váhal mezi důvěryhodnou sázkovkou a „lákavou nabídkou ze zahraničí“, čísla z Černé knihy mu dávají konkrétní rozsah problému. 800 tisíc Čechů u nelegálních značek, polovina nevědomě, 14,5 miliardy korun ročně do nelegálního prostředí. Tahle čísla mají argumentační váhu, kterou subjektivní zkušenost nikdy mít nemůže.
Druhý — orientace v krajině. Černá kniha obsahuje seznam nejznámějších nelegálních značek, vzory podvodných doménových jmen, mapování ekosystému kolem nelegálních provozovatelů. Pro hráče, který chce minimalizovat riziko, je tenhle dokument navigačním nástrojem.
Z dat vyplývá ještě jeden poznatek, který stojí za vyzdvihnutí. Pouze 23,6 procenta hráčů, kteří hráli online v posledním roce a byli někdy v RVO, se nikdy nepokusilo hrát u nelegálního provozovatele bez české licence. To znamená, že u problémových hráčů je nelegální segment ještě silněji zastoupený než v běžné populaci — RVO je nezastaví, protože ho nelegální značka nerespektuje. Pro hráče v RVO, který chce skutečnou ochranu, je informace z Černé knihy o tom, jak nelegální značky vypadají, kritická.
Černá kniha také pokrývá hraní mladistvých — segment, který v Česku roste a který je z hlediska veřejného zdraví nejcitlivější. Nelegální značky neaplikují věkovou kontrolu důsledně, takže mladiství se k nim dostávají snadněji než k legálním sázkovkám s povinnou identifikací. Pro pohled na věkové hranice najdete v rozboru věková ochrana hráče v ZHH a navazujících předpisech dodatečný kontext.
Otázky o Černé knize
Dvě otázky končí ve FAQ. Tady kontext, který se do nich nevejde.
Aktualizace. IPRH vydal Černou knihu jako ucelený dokument, ale data, která obsahuje, se mění. Počty nelegálních značek, jejich SEO síla, vzory útoků na hráče — to vše je dynamický terén. IPRH plánuje pravidelné aktualizace nebo navazující dokumenty, které budou nová data zveřejňovat. Pro voucherového sázkaře je rozumné si jednou za půl roku zkontrolovat, jestli se objevila nová verze, nebo navazující studie.
Reklama a Černá kniha. Data Černé knihy se promítají do reklamních zákazů několika cestami. Český zákonný rámec zakazuje reklamu na nelegální hazard, ale praktické vymáhání je komplikované, protože reklamní platformy (Google, Meta) operují mezinárodně a nemají automatizované filtrování českých nelegálních značek. Černá kniha poskytuje regulátorům konkrétní seznam značek, na který lze tuto vrstvu vyhrát — což ovlivňuje schopnost MF a Celní správy tlačit na reklamní platformy o jejich blokaci.
Co si z Černé knihy odnést před dalším vkladem
Po přečtení Černé knihy se mi z ní vykrystalizovala tři praktická pravidla, která stojí za zapamatování. První — před každým vkladem voucheru u sázkovky si v hlavě proběhněte rychlou kontrolu. Doména, licence, identifikační proces. Pokud cokoli nesedí, nesázejte. Druhé — Černá kniha existuje jako referenční dokument; pokud máte pochybnost o konkrétní značce, vyhledejte si ji v dostupných materiálech IPRH. Pokud ji tam najdete jako nelegální, máte odpověď. Třetí — sdílejte tyto informace v okolí. Půl milionu Čechů hraje u nelegálních značek nevědomě; každý informovaný hráč může být ten, kdo zachrání svého kamaráda nebo příbuzného před chybou. Sázení v Česku je legitimní zábava, dokud probíhá v rámci 27 legálních provozovatelů a regulačního ekosystému ZHH. Voucher je legitimní platební nástroj, dokud směřuje k legitimnímu příjemci. Černá kniha je mapa, na které je vidět, kde to neplatí.